Největší bacha si musíte dát na Muchomůrky Zelenou, Jízlivou a Panterovou (jinak známou též jako Tygrovanou), taky na Závojenku olovnatou. Jak je poznáte to vám neřeknu, to si někde najděte :-D Otravy z hub se dělí do mnoha skupin...cca 10 druhů otrav...nebudu fšechny vypisovat, protože mě zajímají hlavně otravy psychotropní, čili halucinogení a mykoatropinové ...mezi psychydelické houby patří lysohlávka .Lysohlávek je známo více než padesát druhů. Jen málo posvátných rostlin se těší takové úctě a vážnosti jako mexické houby, Aztéky označované jako teonanacatl - božské tělo - a používané jen při nejvýznamnějších obřadech. Indiáni o nich mluvili i jako o "květech" či "drobných kvítkách". I přes toto něžné pojmenování měly houby podobný úděl jako peyotl. Pro evropské církevní představitele byly obzvlášť urážlivé a ze všech sil se snažili jejich náboženské používání vymýtit. Ve své represivní činnosti byli natolik úspěšní, že se jim podařilo zahnat celý kult do neproniknutelného tajemství, jež se otevřelo až na konci třicátých let minulého století, kdy se podařilo získat první dva druhy posvátných hub. Od té doby už bylo objeveno více než pětadvacet druhů hub, z nichž nejvýznamnější jsou lysohlávky, kterých je popsáno celkem dvanáct druhů, včetně límcovky kubánské, která je občas mezi lysohlávky řazena. Lysohlávka česká (Psilocybe bohemica ) je drobná houba z čeledi límcovkovitých. Podobně jako některé další evropské lysohlávky (lysohlávka tajemná - Psilocybe arcana, lysohlávka moravská - Psilocybe moravica, lysohlávka modrající - Psilocybe cyanescens aj.) obsahuje psychoaktivní látky psilocybin a psilocin. Psylocybin, obsažený v lysohlávkách může uvolnit velmi závažná duševní onemocnění (psychózy, které se rozdělují především na maniodepresivní a schizofrenní typ), jež mohla jinak zůstat po celý život skryta, je třeba pečlivě zvážit, zda je vůbec únosné a žádoucí takové riziko podstoupit. Psychedelika v žádném případě nejsou rekreační drogy, a už vůbec ne drogy relaxační či “odreagovávací”. Je tedy třeba psychedelika požít v co nejlepší psychické pohodě. Požití při stresu, únavě, emočním vypětí apod. mívá s vysokou pravděpodobností za následek tzv. “bad trip”, tedy intoxikaci, provázenou mučivými obrazy, úzkostí, nepříjemnými až paranoidními představami, pocením, průjmy, zvracením, diskoordinací pohybů atd.Je třeba důrazně varovat před pokusy experimentovat s psychedeliky o samotě. Každé požití psychedelik by se mělo bezpodmínečně uskutečnit za přítomnosti minimálně jedné spolehlivé, neintoxikované osoby, která může na experimentátora dozírat a pomoci mu řešit případné problémy, ať už prostým uklidněním nebo přivoláním odborné pomoci.Je mimořádně nebezpečné kombinovat psychedelika s jakýmikoliv jinými psychotropními látkami (tedy tzv. měkkými i tvrdými drogami), alkohol nevyjímaje (ba naopak). Za prvé se jimi potencují obecně nevypočitatelné psychické dopady psylocybinu i jiných psychedelik (halucinogenů), za druhé se významně zvyšuje zátěž jater a ledvin, při požití lysohlávek atd. značně poškozovaných.sychedelická zkušenost může pro nepřipraveného (ale nezřídka i připraveného) jedince představovat velmi mohutný, těžko zvládnutelný emoční a intelektuální otřes. V případě, kdy se po takové zkušenosti dostaví výrazné změny psychiky a nálad, které experimentátora (nebo jeho blízké) obtěžují, se důrazně doporučuje vyhledání odborné, nejlépe lékařské pomoci či rady. Vzhledem k existenci institutu lékařského tajemství se není třeba obávat problémů s represivními ani jinými složkami státní správy atd.